Monika je takový miš-maš. Od mala pořád malovala, ale toužila být spisovatelkou. Vystudovala genetiku, ale pak dlouho kreativně i vědecky pracovala s dětmi i dospělými s různými specifickými potřebami. U toho vždy ráda šila, dělala šperky a uklízela. Nejraději ale věci (i lidi) propojuje. V srdci má les a poezii, v hlavě hodně příběhů a kolem sebe vždy někoho, kdo jí říká, že to půjde. V atelieru by proto chtěla být takovým šťouchátkem, jaké posouvají jí a možná tak potřpytí cestu nějaké malé rodíci se hvězdě. Ale jen jako! Teď totiž dělá i v oblasti výzkumu globální změny a víte jak- mikroplasty!